Docela brzy po Emkařském srazu jsme se v kruhu "realizačního týmu" srazu domluvili na malém výjezdu. Oblíbené tábořiště u říčky Šembery nás uvítalo už v pátek v podvečer.
Vojtík jako tradičně po cestě usnul.
Založili jsme tábor.
Narazili jsme a já se dal do přípravy večeře.
Vojtovi se líbil výčep . . .
Ráno po krátkém dešti.
Připravili jsme dřevo na večerní oheň.
Během dopoledne dobloudili do údolí bez telefonního signálu další. Nejdelší cestu měl za sebou Zdeněk. I když - někteří toho po cestách v okolí najezdili také dost a dost než trefili . . .
Po obědě bez kávičky jsme vystartovali na okružní jízdu po kraji.
No a poté, co m,ně hned u tábořiště zapomněli a já si dal pěšky celý ten stoupák, kde mě teprve nabrali, jsme jeli kompletní.
Zavítali jsme k mohyle u Lipan.
Dalším cílem naší cesty bylo muzeum traktorů a jiné zemědělské techniky v obci Chotouň. Doporučuji!!! Všechny exponáty byly v chodu, téměř se vším se dalo svézt, prostě "živé" muzeum.
Před broděním jsme se dokompletovali ještě o Vláďu s Ivou a jelo se!!!
Vláďa:
Milan - ten mě zlil jako první!
Petrova sprcha už pak tolik nevadila:
Zdeněk jel decentně:
No a abych náhodou nestihl uschnout, následovala další sprcha od Míry:
Luboš mě nechal trochu vydechnout:
Roman se s tím nemazal . . .
A Otta mě dorazil!
A po brodění se jelo na "základnu".
Během přípravy večeře a procházky jsme párkrát zmokli.
A následoval oheň, kytary, spánek, balení a odjezd.
Romane - děkujeme a Šembero - tak zase někdy . . .
Obsáhlejší reportáž z akce je zde. Pokud budete někdo mít zájem o větší data nebo papírové fotografie, dejte vědět.